Které země jsou dnes ve válce?

Úvod do současných válečných konfliktů

Současný svět čelí nebývalému počtu ozbrojených střetů, které zasahují do životů stovek milionů lidí. Podle výzkumného institutu PRIO bylo v roce 2024 evidováno 61 aktivních konfliktů v 36 zemích, což je nejvyšší číslo od konce druhé světové války. Tento nárůst postihuje přibližně 31 procent členských států Organizace spojených národů a vyvolává otázky o stabilitě mezinárodního řádu. Konflikty se liší svým charakterem – od mezistátních válek přes občanské války až po proxy střety, které jsou často podporovány vnějšími aktéry. Následující přehled přináší informace o nejvýznamnějších konfliktech, které aktuálně probíhají, včetně jejich příčin, aktérů a humanitárních dopadů. Data vycházejí z ověřených zpráv z let 2024 a 2025, přičemž některé události, jako eskalace mezi Izraelem a Íránem v červnu 2025, zásadně mění dynamiku regionální bezpečnosti.

Hlavní aktivní války v letech 2024 a 2025

Mezi nejvýznamnější konflikty současnosti patří rusko-ukrajinská válka, která pokračuje již třetím rokem a nadále způsobuje masivní ztráty na životech i ničení infrastruktury. Dalším kritickým ohniskem je konflikt v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas, který se po teroristickém útoku ze 7. října 2023 přeměnil v rozsáhlou vojenskou operaci s vysokým počtem civilních obětí. V červnu 2025 došlo k přímé eskalaci mezi Izraelem a Íránem, do níž se zapojilo přes dvacet zemí, což vyvolalo obavy z regionálního požáru na Blízkém východě. V Africe probíhá krvavá občanská válka v Súdánu mezi Sudánskými ozbrojenými silami a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory, která od roku 2023 připravila o život desetitisíce lidí a vyvolala jednu z největších uprchlických krizí na kontinentu. Sýrie je i po letech bojů stále zmítána vnitřním konfliktem, který je komplikován přítomností tureckých, íránských a amerických sil. Jemen zažívá jednu z nejhorších humanitárních katastrof světa, přičemž boje mezi mezinárodně uznanou vládou a Hútíji nadále pokračují, i když s nižší intenzitou. Na Kavkaze došlo v roce 2023 k obnovení bojů mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach, který Ázerbájdžán nakonec plně ovládl, ale napětí přetrvává. V Demokratické republice Kongo operuje povstalecká skupina M23, která v provincii Severní Kivu obsadila rozsáhlá území a způsobila vysídlení statisíců lidí. V Somálsku pokračuje dlouholetá vzpoura islamistické skupiny Aš-Šabáb proti federální vládě, podporované Africkou unií a mezinárodním společenstvím. Země Sahelu – Burkina Faso, Mali a Niger – čelí rostoucímu tlaku džihádistických skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát, přičemž místní vojenské režimy nedokážou zajistit bezpečnost. Výjimkou není ani oblast Latinské Ameriky: Haiti je paralyzováno ozbrojenými gangy, které kontrolují většinu hlavního města Port-au-Prince, a situace se blíží totálnímu kolapsu státu. Myanmar (dříve Barma) je od vojenského převratu v roce 2021 vystaven rozsáhlé občanské válce mezi juntou a desítkami etnických ozbrojených skupin. Na severu Jižní Ameriky hrozí konflikt mezi Venezuelou a Guyanou kvůli územnímu sporu o oblast Essequibo, který v roce 2023 eskaloval a přiměl obě země k vojenským přípravám.

Seznam níže shrnuje hlavní kategorie těchto konfliktů podle geografického rozdělení:

• Evropa: Rusko-ukrajinská válka, napětí na Kavkaze (Ázerbájdžán vs. Arménie).
• Blízký východ: Izrael vs. Hamas, Izrael vs. Írán, občanská válka v Sýrii, občanská válka v Jemenu.
• Afrika: Občanská válka v Súdánu, povstání M23 v Demokratické republice Kongo, konflikt v Somálsku, džihádistické povstání v Sahelu.
• Asie: Občanská válka v Myanmaru, napětí mezi Venezuelou a Guyanou (Jižní Amerika zahrnuto jako region).
• Latinská Amerika a Karibik: Gangová válka na Haiti.

Statistický přehled a regionální rozložení

Podle zprávy institutu PRIO bylo v roce 2024 zaznamenáno 61 ozbrojených konfliktů ve 36 zemích. Tento údaj zahrnuje všechny typy konfliktů od malých lokálních střetů po plnohodnotné mezistátní války. Zajímavé je, že většina konfliktů se odehrává v Africe a na Blízkém východě, přičemž Asie a Latinská Amerika zažívají menší, ale o to déle trvající konflikty. Následující tabulka poskytuje přehled vybraných aktivních konfliktů, jejich lokalit a základních charakteristik.

Tabulka ukazuje, že mnoho konfliktů trvá déle než deset let a jejich řešení se zdá být v nedohlednu. Z hlediska počtu obětí patří mezi nejničivější rusko-ukrajinská válka, válka v Gaze a súdánský konflikt. Jen v roce 2024 zemřelo v důsledku ozbrojených střetů statisíce lidí, přičemž miliony dalších byly nuceny opustit své domovy. Důležité je také zmínit, že řada konfliktů, jako například v Sýrii nebo Jemenu, je živena vnějšími intervenujícími silami, což komplikuje jejich ukončení.

Příčiny nárůstu konfliktů v současném světě

Nárůst počtu válečných konfliktů na nejvyšší úroveň od druhé světové války není náhodný. Odborníci poukazují na kombinaci několika faktorů, které přispívají k destabilizaci světa. Patří mezi ně oslabení mezinárodních institucí a bezpečnostních záruk, vzestup autoritářských režimů, ekonomická nerovnost a boj o přírodní zdroje, jako je voda, energie a nerostné suroviny. Klimatické změny dále zvyšují tlak na už tak křehké regiony, zejména v Africe a na Blízkém východě, kde dochází k suchům a neúrodě. Role moderních technologií, včetně dronů a kybernetických útoků, rovněž mění povahu válčení a umožňuje menším aktérům způsobovat velké škody. V neposlední řadě je třeba zmínit rostoucí rivalitu mezi velmocemi – Spojenými státy, Čínou a Ruskem – která se často promítá do proxy konfliktů v třetích zemích. Například eskalace mezi Izraelem a Íránem v roce 2025 ukazuje, jak regionální napětí může rychle přerůst v mezinárodní krizi. Podle zprávy CNN Brasil je současná situace jednou z nejsložitějších v moderní historii, kdy téměř třetina států OSN zažívá nějakou formu ozbrojeného konfliktu. Dalším důležitým faktorem je křehkost mnoha států, které nejsou schopny kontrolovat celé své území a čelí vzpourám, terorismu nebo povstáním. To je patrné zejména v Sahelu a v oblasti Velkých afrických jezer.

Závěr a výhled do budoucna

Současná vlna válek a ozbrojených konfliktů nemá v poválečné historii obdoby. Zatímco některé konflikty, jako například v Náhorním Karabachu, přešly do fáze zamrzlého napětí, jiné, jako v Súdánu nebo na Haiti, se nadále vyostřují. Výzkumníci z institutu PRIO varují, že pokud nedojde k posílení mírových mechanismů a diplomacie, může počet konfliktů dále růst. Pro běžného člověka to znamená nejen utrpení v postižených oblastech, ale i globální dopady, jako jsou migrační vlny, nárůst cen energií a potravin, nebo šíření extremistických ideologií. Důležité je vycházet z ověřených informací a podporovat organizace, které se zabývají humanitární pomocí a monitorováním konfliktů. Například oficiální zpráva PRIO poskytuje detailní data o jednotlivých válkách a může sloužit jako cenný zdroj pro další studium. Každý z nás může přispět k lepší informovanosti a snaze o mírové řešení, ať už prostřednictvím vzdělávání, podpory nevládních organizací nebo účasti ve veřejné diskusi.

Reference

Informace v tomto článku čerpají z následujících zdrojů: Instituto de Pesquisas de Paz de Oslo (PRIO) – 61 konfliktů v 36 zemích v roce 2024, dostupné na https://www.prio.org. Dále CNN Brasil – Guerras no mundo: quantos conflitos estão ativos, dostupné na https://www.cnnbrasil.com.br/internacional/guerras-no-mundo-quantos-conflitos-estao-ativos-neste-momento/. Wikipedia (PT) – Lista de conflitos em curso, dostupné na https://pt.wikipedia.org/wiki/Lista_de_conflitos_em_curso. PRIO Official Report – Global Conflict Tracker 2024, dostupné na https://www.prio.org/publications/61-wars-2024. IFSC Verifica – Estamos próximos de uma nova guerra mundial?, dostupné na https://www.ifsc.edu.br/web/ifsc-verifica/w/estamos-proximos-de-uma-nova-guerra-mundial-. Všechny zdroje byly ověřeny k červnu 2025.